V praxi i odborném diskurzu se lze často setkat s názorem, že s lidmi s demencí ,,se už nic nedá dělat“ anebo že jedinou možností je ,,farmakologická podpora“. Tento pohled je, bohužel, často také součastí filozofie institucí poskytujících sociální anebo zdravotnické služby. Mnozí lidé přicházející do kontaktu s touto skupinou lidí, však pozorují opak: s lidmi s demencí lze pracovat terapeuticky a takováto podpora bývá pro ně stěžejní.
Profesionálové, kteří vnímají potřebu hlubší terapeutické práce s lidmi s demencí, ovšem v institucích, kde jsou zaměstnáni, mnohokrát nenacházejí vhodný prostor anebo čas pro sdílení možností porozumění jednotlivým klientům, pro rozhovory o rozvíjení terapeutické práce s jednotlivými klienty či se skupinami, o možnostech řešení různých krizových situací anebo situací vznikajících mezi klienty a jejich příbuznými, anebo nenacházejí možnost pro kultivaci svého přístupu a systematičtější budování svých komunikačních a terapeutických dovedností. Také mnohdy nemají možnost mluvit s kolegy o podmínkách v instituci, kde pracují, o podobě spolupráce mezi kolegy nebo o fungování systému práce. Pro tyto lidi mohou být přínosná krátkodobá intervizní setkání anebo dlouhodobější vzdělávání. Též je lze využít pro konzultaci/rozvoj práce se seniory obecně.
Pro koho je vzdělávání/intervize určena:
Vzdělávání a intervize jsou primárně určeny sociálním pracovníkům, léčebným pedagogům, psychologům, aktivizačním pracovníkům, ošetřovatelům, zdravotním sestrám, vedoucím oddělení, řídícím zaměstnancům. Mohou ji však využít i studenti anebo dobrovolníci.
Vzdělávání/intervize jsou vhodné:
- pro toho, kdo by chtěl lépe porozumět projevům a prožívání klienta/klientů, se kterými pracuje
- pro toho, kdo hledá komunikaci, která bude uspokojivější pro klienta i pro terapeuta
- pro toho, kdo hledá možnosti komunikace/terapeutické práce s konkrétním klientem anebo skupinou
- pro toho, kdo si neví rady s opakující se krizovou situací u klienta anebo ve skupině klientů
- pro toho, kdo důvěřuje svým komunikačním/terapeutickým schopnostem, ale chce objevovat nové pohledy pro svou praxi
- pro toho, kdo prožívá komunikaci mezi klienty, jejich příbuznými (a institucí, kde pracuje) jako nefunkční
- pro toho, kdo potřebuje systematicky budovat své terapeutické dovednosti v práci s lidmi s demencí či seniory obecně
- pro toho, kdo uvažuje o tom, jaké terapeutické služby poskytovat v instituci, a jak nastavit systém práce tak, aby služby pokrývaly potřeby jak klientů a jejich příbuzných, tak i potřeby zaměstnanců
- pro toho, kto v pracovním prostředí zažívá frustraci, a hledá podpůrné prostředí a možnosti změny své situace
- pro toho, kdo potřebuje konzultovat závěrečnou práci nebo výzkum k závěrečné práci z oblasti psychosociálních přístupů k seniorům
Jak probíhá vzdělávání/intervize:
Průběh a obsah vychází vstříc konkrétním požadavkům a potřebám. Intervizní setkání lze využít na konzultaci jednotlivých ,,případů“, konzultaci krizových situací, rozhovor o všeobecnějších otázkách komunikace nebo terapie s lidmi s demencí, jejich příbuznými, systému fungování instituce, volné sdílení pocitů z práce a svých možností atd.
Dále je možné se domluvit na dlouhodobějším formátu vzdělávání. Také zde by se jeho celkové složení a podoba měla odvíjet od konkrétních potřeb člověka, jenž chce rozvíjet svou práci.
Stavět na aktuálním poznání a zručnostech, a na tom, co se ten-který člověk potřebuje dál učit, a vycházet z toho, v jakém kontextu pracuje s lidmi s demencí (anebo se seniory obecně) vede k efektivnějšímu učení než řízení se předem stanovenou kostrou a náplní výuky. Vzdělávání je možné i pro skupiny.
Pro rozvíjení porozumění lidem s demencí (anebo seniorům obecně) a komunikace nebo terapeutické práce s nimi je možné pracovat i s vašimi audio/audiovizuálními nahrávkami z vaší terapeutické práce anebo jejich přepisy do textové formy (za předpodkladu splnění etických požadavků pro nahrávání a sdílení nahrávek/přepisů), což poskytuje hlubší možnosti pro učení.
Je také možné domluvit se na vzdělávání/intervizi přímo ve vaší instituci, neboť mnohdy nemusí být člověk schopen odpozorovat všechny faktory vstupující do komunikace s klienty, do vzniku krizových situací apod., a není je pak proto možné brát v potaz.