Komunikace a pečování o rodinného příbuzného s demencí je mnohdy zdrojem velké psychické zátěže. Člověk mnohokrát dlouhodobě věnuje málo pozornosti sobě samému a naplňování vlastních potřeb, bývá nadmíru přetížen a zároveň může mít pocit, že to všechno nestačí k tomu, aby se jeho příbuzný cítil dobře, a aby jejich vztah a komunikace přinášeli oběma také spokojenost.
Někdy k pozitivní změně ,,stačí“ lépe pochopit svého příbuzného a změnit některé prvky komunikace, jindy je vhodnější hlouběji nahlédnout vlastní témata, jež se při pečování vynořují a ztěžují jej, jako jsou různé zkušenosti s příbuzným z minulosti, naše očekávání od něho, jež nedokáže naplnit, zábrany, které nám nedovolují svěřit část povinností vyplývajících z pečování jiným lidem a najít si čas na oddych atd.
Kdy může být poradenství přínosné:
- když člověka frustruje komunikace s příbuzným a hledá způsoby oboustranně uspokojivější komunikace;
- když člověk nerozumí tomu, co jeho příbuzný prožívá, proč se chová tak, jak se chová;
- když je člověk sám přetížen a potřebuje věnovat pozornost také sám sobě a hledat způsob, jak lépe zvládat nápor, který s sebou přináší pečování.
Pro koho nemusí být poradenství nejvhodnější volbou:
- pro člověka, který primárně potřebuje praktické informace o systému sociálních služeb, možnostech řešení sociální situace apod.